Co plechová střecha umí?
Hlavní předností lehké plechové střešní krytiny je její nízká hmotnost, zároveň je ale její poměrně rychlá montáž. Realizace může být podle složitosti střechy hotová klidně i do týdne od dopravení materiálu na stavbu. Své místo tedy najde nejen v moderních novostavbách, ale i ve starších rekonstruovaných domech. Navíc se s ní i přes její často značné rozměry snadno manipuluje. „Plechová krytina se navíc hodí i pro stavby, kde už krov není v úplně stoprocentním stavu a klasické střešní tašky by tak pro něj byly příliš těžké. Střecha pak může bez problémů dále sloužit po mnoho let, aniž by bylo nutné předělávat celý krov. Kvalitně provedená plechová střecha má navíc dlouhou životnost, ale na její údržbu přitom stačí vynaložit jen minimální úsilí,“ popisuje Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM, předního českého výrobce plechových střech.
Oproti taškové krytině zabere materiál méně místa, což usnadňuje dopravu, skladování i manipulaci. Díky svým mechanickým parametrům a profilaci je také velmi pevná a lze ji použít i na střechy s velmi nízkým sklonem. Vzhledem k pevnosti použitého materiálu se hodí i do míst, kde je nutné počítat s velkým zatížením větrem a sněhem. Design navíc není omezen jen na moderní minimalistický vzhled, ale díky tvárnosti materiálu dokážou svým tvarem věrně napodobovat například i klasické střešní tašky. K dispozici je navíc široká škála barev a povrchových úprav a plechová střecha tak může být dobrou volbou i pro stavby, kde je nutné zachovat jejich tradiční vzhled. Na druhou stranu může mnoho lidí od použití plechové střechy odrazovat obava z její vyšší hlučnosti. Ačkoliv plech sám o sobě není dobrým zvukovým izolantem, z pohledu zvukové izolace v domě hraje roli celková skladba střechy, nikoliv pouze použitá krytina. Důležitý je tedy vhodný návrh skladby střešní konstrukce včetně odpovídajících izolačních vrstev. Současné materiály, jako je například kamenná vata, dokážou samy o sobě zajistit požadavky jak na tepelnou, tak i na trvalou akustickou izolaci bez ohledu na použitou krytinu.
Ocel nebo hliník?
Při výběru plechové krytiny je prvním krokem otázka, z jakého materiálu bude vyrobená. Nejčastěji se používá ocel a hliník. Každý přitom má své vlastnosti a výhody. „Ocel je pevnější a odolnější vůči mechanickému namáhání. Její povrch ale musí být dostatečně chráněný proti korozi. Nabízí také širší škálu povrchových úprav. Hliník je oproti ní měkčí, ale na druhou stranu dosahuje vyšší chemické odolnosti a ani po čase nekoroduje,“ uvádí Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. To, zda dát přednost oceli nebo hliníku se tedy odvíjí hlavně od požadavků majitele.
Rozměrové možnosti
Plech je sám o sobě dobře tvarovatelná surovina, což umožňuje výrobu krytin v široké škále tvarů i rozměrů, Díky nízké hmotnosti navíc umožňuje vytvářet jednotlivé panely o velkém rozměru, aniž by bylo k jejich pokládce nutné využít těžkou techniku. „Plechové střechy se vyrábí v malém a velkém formátu. Ty maloformátové se díky menším rozměrům hodí spíše na členité střechy. Vyrábí se nejčastěji v šířkách zhruba jeden metr, ale délkou se rovnají jedné až dvěma řadám tašek, případně existují i kusové plechové šablony. Střecha se pak skládá ze stále stejného modulu. Maloformátové krytiny jsou proto ideální hlavně na členité střechy,“ říká Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Ve srovnání s klasickou taškovou krytině je jejich pokládka rychlejší.
Druhou variantou jsou velkoformátové střešní krytiny, které jsou vhodné naopak hlavně na jednodušší střešní plochy. „V podstatě jsou to pásy materiálu o šířce asi jednoho metru a délce až šest metrů. Vyrábí se na míru podle konkrétní střechy a jeden panel tak může obsáhnout celou její délku od hřebene až po okap. Díky svým rozměrům tak vlastní pokládku výrazně urychlují. Zároveň tím při jejich realizaci vzniká minimum odpadu. V hotovém stavu vytvářejí jednolitou plochu s minimálním napojováním jednotlivých plechů. Tato místa mohou být totiž z hlediska zatékání pod krytinu riziková,“ vysvětluje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Pro ochranu proti vzlínání vody v místě spojení pásů jsou tyto střešní krytiny opatřeny odvodňovací drážkou Soft Line.
Jak se plechová krytina instaluje?
Ačkoliv je montáž plechové krytiny zpravidla poměrně rychlá, určitě se ji nevyplatí podceňovat. Také se tuto práci nevyplatí příliš odkládat. „Plechová krytina by se měla dostat na střechu ideálně do třech týdnů od výroby. Na stavbu se totiž vozí na paletě zabalená ve fólii. Pokud se pod ní dostane voda, mohla by při dlouhodobém skladování krytina vlivem elektrochemické reakce začít korodovat. Pokud je tedy nutné pokládku o nějaký čas odložit, je vhodné krytinu vybalit a uskladnit v suchém prostředí,“ doporučuje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Způsob skládání se liší podle rozměrů střechy a typu krytiny. Důležité je pak zejména její dostatečné upevnění k podkladu. „Při pokládce plechové střechy je nutné počítat s jejím ukotvením do střešní konstrukce. To se většinou provádí provrtáním speciálního šroubu s kovovou podložkou a těsněním skrz krytinu do nosného podkladu. Je ale důležité jej správně dotáhnout, nesmí to být ani málo, ani příliš. U správně utaženého šroubu se těsnění roztáhne asi o jeden milimetr přes okraj podložky. Takto docílíme trvalého utěsnění prostupu bez rizika zatékání a bez nutnosti jej po čase utahovat,“ radí Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Pod podložkou také nesmí zůstat zbytky fólie, kterou jsou některé střešní krytiny z výroby ochráněny proti mechanickému poškození. Pokládku plechové střechy je proto vhodnější přenechat do rukou profesionálům.
